Myš laboratorní
Zajímavost o nich
Řekne-li se laboratorní myš, většina lidí si automaticky představí bílou myš s červenýma očima. O tom, že už to dávno není pravda, ví snad téméř každý. Dlouhodobou domestikací bylo získáno kolem 300 mutací s nejrůznějším vybarvením i kvalitou srsti.
Potrava
Myši jsou velice skromné a sežerou skoro všechno poživatelné, když na to přijdou. Dávají přednost potravě, která pro ně není určená a také jim nesvědčí, např. tučným věcem, jako jsou uzeniny, sýry nebo olejnatá semínka. Takové potraviny jim však škodí, protože po nich tloustnou nebo i onemocní. Špatná nebo jednostranná výživa se může projevit nedostatkem vitamínů, jímž myši často trpí.
Základní potrava myší
- různá škrobovitá zrna, jako obilky obilí, trávy, prosa a rýže. Měla by být hlavní součástí myšího krmiva
- další základní krmivo je starý chléb, housky a rohlíky, křehký chléb nebo veku, jsou-li dostatečně ztvrdlé a usušené, fungují zároveň i jako výborný prostředek k péči o zuby.
- ze zeleného krmiva: stébla trávy (ne mokré), které nesežere moc, nýbrž po myším způsobu, hlávkový salát štěrbák, růžičkovou kapustu, pampeliškové listy a kokošku pastuší tobolku
- dále mají rády mrkev, jablka, hrušky, hroznové víno, salátové okurky, vařené brambory, jahody, maliny, fíky (sušené i čerstvé), datle a rozinky.
- zelené krmivo představuje důležitý doplněk výživy myši, seno je vhodnou složkou krmiva. Myš ho však sežere málo a ze zbytku si staví hnízdo v domečku.
Kdo chová myši ve větším množství, tomu jsou většinou doporučovány tzv. pelety – krmivo v lisované formě. Obsahují všechny živiny, vitamíny, minerální látky a stopové prvky v optimálním složení pro myši. Ze zkušenosti s mými vlastními zvířaty však vím, že se myším často mění chuť, takže jednou jim chutná to, podruhé ono. Jsem pro pokud možno mnohostrannou nabídku krmení.
Myš žere převážně škrobovité zrní, trochu olejnatých semen, ale i trochu živočišné stravy. Divoce žijící myš občas pozře housenku, červa a možná i pavouka, nevydávají se ale na lov hmyzu. Kojící samičky občas dostávají na živočišnou potravu velkou chuť. Potřebují tuto stravu bohatou na bílkoviny k větší produkci mléka. Vezmou si tedy z ruky trochu mletého hovězího masa, kousek měkkého sýra nebo moučného červa a s požitkem takový pamlsek vychutnají. Může to být i kousíček vařeného kuřete, hovězího srdce nebo jiného libového masa. Nikdy nedávejte myši maso příliš kořeněné nebo slané. Také nesmí chybět kousek natvrdo uvařeného žloutku nebo kousíček špeku. Obojí má vysoký obsah tuku, ale v malinkém množství je to pro myši zdravé. Sušené garnáty, používaná strava například pro želvy, slepice se nedoporučuje, protože obsahuje příliš vysokou dávku bílkovin, která může víc ublížit. Jako živočišnou stravu jim dávám jednu psí granuli na myš jednou za týden. Vybrala jsem ty nejmasitější granule s nízkým obsahem tuku. Dále jim sem tam dávám piškoty, ty zbožňuje snad každé zvíře.
Krmná dávka
Krmná dávka: 6 g (1 zarovnaná polévková lžíce)
Je-li miska prázdná a nikde není nic rozházeného, může být krmná dávka: 8 – 10 g krmiva. Pokud v misce však něco zbývá, je dobré dávku spíš snížit. Tímto omezíme možnost obezity myší. Myši oceňují pravidelný režim. Krmte je proto vždy ve stejnou dobu, nejlépe večer nebo ráno. Zvyknou si na tuto dobu a už Vás budou netrpělivě očekávat. Myš moc nepije, ale stále potřebuje mít k vodě přístup, která by měla být také čerstvá, či-li často měněná. Nejlépe každý den. Myši jsou ale citlivé na chlor ve vodě a jiné látky, tak je nejlepší podávat odstátou převařenou vodu.
Rozmnožování
Rozdíl pohlaví
U dospělých myší není těžké rozeznat jejich pohlaví. Aniž bychom museli myšku zvedat, poznáme samečka podle podlouhlého zesílení na bázi ocásku. Jsou to podélná varlata, která přečnívají dozadu přes řitní otvor. Kůže je v těchto místech porostlá srstí jako na ostatních částech těla. Mezi řítním otvorem a ústím močové trubice je takřka dvakrát větší vzdálenost než u samiček. V místě, kde ústí močová trubice, je kulatý otvor, z něhož při lehkém stisku částečně vystoupí penis. Samičky mají zakulacenou zadní část, ze které vyčnívá štíhlý ocas. U mladých zvířat, ve věku mezi 3 a 4 týdny, je rozlišení těžší. Mezery mezi řitním otvorem a ústím močové trubice dosud nejsou tak výrazné. Přesto se dá pohlaví poznat takto: Přitáhneme-li kůži v zadní oblasti břicha palcem a ukazováčkem dopředu, vstoupí u samečka varlata do šourku. U ještě mladších myší, 2 - 3 týdny, se podle genitálií nedá pohlaví s jistotou určit. Mnohem snazší je to u myší, jejichž břicho ještě není porostlé srstí, tedy ve věku 8 - 11 dní. U samiček jsou pak dobře viditelné struky, a to celkem 10 ve dvou řadách.
Říje a páření
Sameček očichává a olizuje smičku, je-li v říji, běhá za ní a snaží se jí krýt. Má-li samička k páření chuť, zvedne zadeček a ocas stáhne trochu ke straně. Páření trvá několik sekund, opakuje se ale několikrát. Nezabřezne-li samička, je pak v říji každých 3 až 6 dní a na průměrně 12 hodin se jí otevírá pochva, jinak je uzavřená hlenovou zátkou. Po vrhu mláďat je samička zpravidla během 24 hodin opět v říji, takže se další mláďata dají očekávat asi 3 týdny po porodu. Samičky jsou zpravidla neustále březí, i když právě mají mláďata a kojí je. Je to normální biologický proces. Někteří samečci své mladé požírají z různých příčin, ale není tomu vždycky tak.
Březost
U myši domácí a jejích domestikovaných barevných druhů trvá březost cca 21 až 23 dní. Zárodky se v těle matky zpočátku vyvíjejí poměrně pomalu. Že je samička březí, zjistíme asi po 15 dnech. Některé samičky pak jsou dost tlusté, na jiných není nic vidět a vrhnou obvykle malý počet mláďat. Stav březí myši se však dá velice záhy poznat podle jejího změněného chování. Pobíhá neklidněji než předtím, tahá materiál na hnízdo a začíná je stavět. Jako materiál je nejvhodnější sláma, seno, listí, čerstvá tráva, hobliny, nepotištěný papír, lepenka nebo speciální materiál na hnízda z chovatelských potřeb. Co není dost jemné, upraví myš svými zuby. Hnízdo staví v nejtemnějším a nejteplejším koutku klece. Může to být místo, kam se dává krmení a voda nebo domeček na spaní. Čím více může na hnízdě pro mláďata pracovat, čím více zaměstnání má, tím lépe bude pečovat o svá mláďata a vychovávat je.
Porod
Blíží-li se asi třítýdenní březost ke konci, staví samička ještě jednou v rychlosti hnízdo, v němž může vrhnout mladé. Porod může nastat v kteroukoliv denní i noční dobu, nejčastěji ale v noci mezi 22. a 2. hodinou. Mláďata se narodí během půl hodiny. Je-li mláďat málo (1 až 5), je porod často hotový během čtvrt hodiny. Při počtu 15 až 22 mláďat může trvat i déle než půl hodiny. Matka sedí při porodu v podřepu a chytá každé narozené mládě. Popadne plodový vak a roztrhne jej. Překousne pupeční šňůru. Ihned mládě dočista olíže, sežere plodové obaly a placentu a stejně se pak postará o každé následující mládě. Nakonec leží všechna mláďata pěkně čistá pod ní, růžovou kůži mají suchou a teplou. Ještě nějakou chvíli pak myš pokračuje v intenzivním olizování, zejména na bříšku a nezapomene ani na tlamičku, čenich a řiť. V prvních 8 až 10 dnech po porodu odstraňuje matka olizováním také ještě tzv. mléčný trus a moč mláďat. Olizování je pro mláďata velmi důležité, protože svými masážními účinky povzbuzuje činnost střev. Při porodu by neměla být myš rušena, protože jakmile by myslela, že hrozí jejím mláďatům nebezpečí, propadla by panice. Běhá pak zmateně po kleci, přenáší mláďata sem a tam, aby je tu a tam zase upustila. V nouzi dokonce občas svá mláďata i sežere, protože pro ně nenajde žádný klidný úkryt. Přihlížení při porodu je tedy velice riskantní. Především se nesmíte dotýkat hnízda ani mláďat. Dokonce i zcela krotká myš může jako matka reagovat náhle velice citlivě. Je proto lepší potlačit zvědavost a riskovat pohled do hnízda, až když jsou mláďata alespoň jeden týden stará.
Vývoj mláďat
Porodní hmotnost závisí na počtu mláďat a pohybuje se mezi 1 až 2 g. Mláďata jsou zcela holá a slepá.
Ve věku 3 dnů: v kůži aw objevují špičky chlupů a uši se otevírají.
Během prvních 5 dní: mláďata se pohybují v kruhu, nemohou vypadnout z hnízda a v jeho blízkosti zůstavají i tehdy, když je například při sání mléka vyvleče matka ven. Reagují jen na podněty tepla a dotyků a zůstávají stále pod matkou a u sourozenců.
Po jednom týdnu: někdy vylezou z hnízda, matka je však ihned odnáší zpět.
Růst srsti rychle pokračuje a v 9 až 10 dnech je osrstění hotové. Mláďata váží 4 až 7 g.
Řezáky jsou viditelné v 11 až 13 dnech.
Ve věku 12 až 14 dní se otevírají oči. Mláďata již začínají lézt kolem a prozkoumávat okolí hnízda. Začínají také přijímat pevnou stravu. Zatímco až dosud byly výkaly tekuté a kašovité, mění se teď na pevný myší trus.
Asi v 16 dnech se mláďata označují jako tzv. "skákavky". Zůstane-li víko klece otevřené nebo se zvířata cítí jinak ohrožená, skáčou kolmo do výšky, aby uprchla.
V 15 dnech váží mláďata 6 až 9 g.
Ve 20 dnech 8 až 12 g. Jsou už dobře vyvinutá a podobají se rodičům, jsou jen poněkud menší.
Přibývají stále na váze, ve věku 30 dní váží 12 až 20 g.
Normální velikosti dosahují asi ve 4 měsících, divoce žijící myš domácí pak váží 25 až 30 g.Bílé nebo barevné myši jsou o něco větší.
Ve věku 21 až 25 dní by měla být mláďata od rodičů odstavena a rozdělena podle pohlaví, aby se předešlo dalšímu početí, protoře myši jsou velice brzy pohlavně zralé.
Již ve věku 28 až 46 dní se samičkám otevírá pochva. Mladí samečkové jsou pohlavně dospělí o něco později, o 6 až 8 dní.
Bydlení myší
Klec
- Vhodné myší klece najdete v různých zverimexech nebo zoo prodejnách.
- Pro jednu, dvě myši by měla být klec asi 40 x 30 x 25 cm (dx š x v). Čím větší, tím lepší.
- Pozor na šířku mezery mezi jednotlivými špruslemi klece. Nesmí být větší než 7,5 mm.
- K dostání jsou i speciální umělé klece se spoustou hraček, které Vaše myš ocení.
Akvárium
- Akvárium by nemělo být moc hluboké, aby tam dobře proudil vzduch a také, aby se předcházelo onemocnění myší. Z vrchu se ale musí přikrýt krytem, aby z něj myši nevyskočily.
- Nejlepší je dřevěný rám s drátěným pletivem s malými oky.
- Nedávejte své myšky do sklenic nebo podobných provizorních příbytků. Upírali byste jim životní prostor.
- Mně osobně se osvědčilo vypouštět svá zvířatka na stůl, kde mají různé prolézačky a úkryty. Byla jsem poučena, že myš neskáče do hloubky a tudíž je nulová šance, že Vám ze stolu uteče (mně se to nestalo ani jednou). Do klecí či akvárií tedy chodí jen spát.
Klec/akvárium pro myši by měla být umístěna ve výšce stolu nebo maximálně ve výšce očí, což je pro myši daleko vhodnější než na zemi nebo na skříni. Na podlaze to příliš protahuje, zvířátek si méně všímáme a snáze se uleknou, když se k nim přiblížíme. Dále nesmí být vystaveno prudkému slunci, ale ani přílišné tmě. Normální, trochu tlumené světlo je pro myši nejpříjemnější. Nestavte myší obydlí příliš blízko k topení, nejlépe se cítí při pokojové teplotě a nejzdravější jsou při teplotě 18 až 20 °C.
Čištění
Myš domácí patří mezi drobné živočichy k nejméně odolným, zejména vůči infekčním onemocněním. Je proto velice důležité dbát na čistotu chovu, abyste své bílé a barevné myši ochránili před nemocemi.
Zápach myší moči je pro pachové vnímání člověka velmi nepříjemný, takže Vás už záhy upozorní na Vaše povinnosti.
Zvykněte si ale na to, abyste klec či akvárium vyčistili vždycky dříve, než začne páchnout.
Podle velikosti klece měňte každé dva dny až dvakrát týdně podestýlku.
Jednou týdně by jste měli omýt klec i všechno příslušenství dezinfekčním prostředkem.
V chovatelských potřebách jsou k dostání takové dezinfekční prostředky, které nejsou pro myš škodlivé. Postačí i trochu sava, pak ale pořádně omýt vodou.
Výbava
Aby Vás nepřešla radost z každodenního styku s Vašimi myškami, měli byste si pořídit praktické příslušenství. Patří sem stabilní, dobře omyvatelná miska (nejlépe kameninová) na krmení a pevně umístěné napájecí zařízení, které nebude padat dolů. Ve zverimexech Vám s výběrem vhodné napáječky poradí. Nejlepší jsou klasické skleněné rourky, na konci zúžené. Jsou buď na přísavku do akvárií nebo na upevnění v kleci. Pitná voda a čisté žrádlo jsou pro zdraví myši obzvláště důležité!!!!
Misky na krmení a vodu
Neměly by se převrátit a měly by se dobře udržovat, čistota je velmi důležitá, nejlepší jsou asi malé kameninové misky, průměr asi 3 cm. Vodu lze podávat v misce nebo napáječkou. Oboje je nutné často umývat a měnit vodu aby se nemnožily bakterie, v letních měsících denně (i v případě misky na žrádlo). Napáječku řádně umývejte, omezíte vznik řas. Dále můžete koupit jesličky na zelenou potravu a seno, ale není nutností.
Domeček
Myši potřebují bezpečné místo pro svůj spánek a odpočinek. Vhodná je proto například papírová krabička, kterou v případě zničení snadno nahradíte. Nebo můžete koupit menší cihlový květináč, který není tak drahý jako dřevěné domečky, nenasáknou močí a nerozkoušou je. Udělá se z jedné strany díra, aby tam mohli lézt a domeček je hotový. Dřevěný domek se hned znečistí a pokud ho častěji myjete, může se rozlepit.
Podestýlka
Spousta lidí používá piliny nebo hobliny, které se vyčištěné prodávají v chovatelských potřebách. Lze použít i hobliny od truhlářů, ale jen čisté a moc nezaprášené, nejlépe z masivního dřeva. Aby se z hoblin použitých jako podestýlka pro myši nešířil zápach.
Větve, žebříčky, prolézačky
Pevně uchycené větvičky ovocných stromů poslouží jako skvělá prolézačka, lze použít i jiné druhy, ale musí být nejedovaté a bez trnů. Upevněte je tak, aby se větvě různě křížily a zasahovaly do různých koutu jejich klece či akvária. Na některou z nich můžete zavěsit i kus lana nebo postačí tkanička, po kterých budou velice rády šplhat. Na dno ubikace jim nabídněte různé papírové ruličky nebo krabičky, také do klece či akvária můžete zavěsit pár houpaček a hraček pro papoušky, myšky také časem přijdou na to, k čemu jsou určeny. Lze použít i různé textilní míčky zavěšené na provázku nebo plastové trubky určené na rozvody vody, atd. Myši to určitě ocení.
Kolečko na běhání
Velikost na křečka nebo přímo pro myši, to je asi 15 cm, seženete v provedení nerez v cenovém rozmezí 50 - 80 Kč. Dají se sehnat i plastová, ale ty moc nedoporučuji. Kdyby se Vám někdy stalo, že kolečko začne nepříjemně vrzat, stačí promazat lehce obyčejným stolním olejem a bude po vrzání.